Hrdinové, kterým jsme pomohli díky Adventnímu běhání 2025
V prosinci jsme neběželi jen pro 11 hrdinů, jak jsme původně plánovali. Díky neuvěřitelné podpoře a energii všech běžců i dárců se nám nakonec podařilo vyběhat pomoc pro 21 hrdinů.
Hrdiny vybíráme každý rok na základě nominací, které nám může poslat kdokoliv. Jsou to lidé, kterým život připravil spoustu zkoušek, a oni statečně bojují. A my jim v tom rádi pomůžeme zaplacením zdravotnických pomůcek nebo speciálních terapií.
Seznamte se s příběhy hrdinů, pro které jsme v prosinci společně běhali
Pavlík
Pavlíkův příchod na svět před 4 lety nebyl vůbec jednoduchý. Kvůli komplikacím během porodu strávil své první dny v resuscitační péči a od té doby je jeho život i život jeho rodiny plný lékařů a každodenních výzev.
Již jako miminko nebyl jeho vývoj takový, jaký by měl být. A přestože na začátku lékaři rodiče uklidňovali, že vše je tak, jak má být, tak oni cítili, že je “něco špatně” a včas vyhledali pomoc. Jak Pavlík pomalu dorůstal, tak mu lékaři postupně diagnostikovali dětský autismus, středně těžkou mentální retardaci, poruchu pozornosti a chování, poruchu smyslového zpracování a spánku.
Rodina svůj život přizpůsobila tomu, aby se Pavlíkovi dařilo co možná nejlépe a měl šanci se posouvat dál v životě, být klidnější, spokojenější a blíž světu kolem sebe.
Pavlík pravidelně absolvuje ergoterapii, snoezelen, hipoterapii a další terapie, které mu k tomu pomáhají. Také navštěvuje speciální školu, ve které se mu daří, ale kde je nutné platit školné, které je pro rodinu velkou finanční zátěží.
Jak Pavlíkovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Pavlíkovi zajistili ergoterapie a hipoterapie.
Štěpán
Příběh 15 letého Štěpánka se začal psát již v bříšku u maminky. V bříšku tenkrát nebyl sám, ale se dvěma sourozenci. Na počátku těhotenství lékaři rozhodli o tom, že jeden z plodů bude muset být odstraněn, aby se zvýšila šance, že alespoň dvě děti budou zcela zdravé. Bohužel došlo k pochybení lékaře a usmrcen byl zcela zdravý plod a jeden ze zbývajících plodů byl poškozen. A tak se narodil Štěpán.
V šesti měsících musel chlapeček podstoupit operaci hlavy, aby se mu souměrně vyvíjel mozek. Během magnetické rezonance pak lékaři diagnostikovali neurologické postižení mozku s epilepsií, neprůchodností hemisfér, těžký hypotonický syndrom a dětskou mozkovou obrnu.
Štěpánek je plně závislý na pomoci druhých osob. Se svým okolím komunikuje speciální znakovou řečí upravenou pro jeho omezené motorické schopnosti a díky tabletu s aplikací, která obsahuje namluvené obrázky. Štěpán má rád míčové hry a cvičení ve speciálním fitku.
Již pár let žije Štepán sám s maminkou a se svým dvojčetem, bráchou Alešem.
Jak Štěpánovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Štěpánovi zajistili neurorehabilitace v centru Pokrok.
Viktorka
Viktorka je 7letá usměvavá holčička, která se narodila přidušená, hypotonická, s velkou diastázou. Přesto odcházela z porodnice jako údajně zdravé miminko. Postupně se ale její vývoj opožďoval a v jejích dvou letech konečně podstoupila různá neurologická vyšetření a také svou první návštěvu lázní, kde se naučila chodit. Bohužel postupem času Viktorka přestala mluvit, hrát si, používat ruce a i sama jíst.
27. října 2023 si rodiče poprvé vyslechli diagnózu - Rettův syndrom. Jde o vážnou neurovývojovou genetickou poruchu projevující se regresem v psychomotorickém vývoji a mnoha dalšími komplikacemi.
Viktorka se sama nenají, neoblékne, nosí plenky, špatně chodí, venku potřebuje neustálou oporu nebo kočárek. Má velký problém koordinovat pohyby, nezvládá používat ruce, tudíž ani nezvládá jakkoliv komunikovat, ani znakovou řečí nebo pomocí kartiček. Přesto všechno se holčičce ale zlepšuje porozumění a sociální kontakt.
V lázních si Viktorka vyzkoušela komunikaci skrze speciální komunikační program na tabletu, který se dá ovládat očima. Holčička velmi rychle pochopila, jak se tato speciální komunikační pomůcka používá. Její rodiče by jí tuto pomůcku velmi rádi pořídili.
Bohužel je tato pomůcka ale velmi nákladná a pojišťovny i příslušný úřad ji odmítli uhradit.
Jak Viktorce Advenťáci pomohli?
Advenťáci Viktorce pořídili komunikační pomůcku Tobii Dynavox
Lidka
Lidka je 12letá dívka, která se narodila jako zdravé dítě. V předškolním věku ale začala mít potíže se slabostí nožiček, problémy s rovnováhou a velkou únavou. Potíže se postupem času začaly zhoršovat a po jejích osmých narozeninách byla Lidce stanovena diagnóza velmi vzácného genetického onemocnění: Gorden-Holmes a Boucher-Neuhauser syndrom. Jde o progresivní nervosvalové onemocnění, které postihuje dolní i horní končetiny i část autonomního svalstva. Přítomna bývá i dystrofie oční sítnice. Léčba na tuto nemoc bohužel neexistuje.
Lidce postupně ubývá pohyblivost nohou, ubývá jí svalová hmota a síla, deformují se jí chodidla a postavení celého těla. Letos na jaře holčička absolvovala náročnou operaci obou nohou, která jí umožnila znovu chodit s použitím ortézy a berliček.
Další operace a sádrování nohou malou slečnu čekají v brzké době.
Pro Lidku jsou zcela zásadní rehabilitace, které postup nemoci zásadně ovlivňují. Bohužel intenzivní rehabilitace ale nejsou proplácené pojišťovnou.
Jak Lidce Advenťáci pomohli?
Advenťáci Lidce zajisitli Reha Motion rehabilitace.
Mia
Mia je 2,5letá holčička, která ve svém životě zažila již 4 rodiny a u které byl poškozen během porodu mozek vlivem nedokrvení.
Malá bojovnice má těžkou psychomotorickou retardaci a vývojově nyní odpovídá dítěti zhruba ve věku 9 měsíců. Stravu přijímá hadičkou zavedenou přímo do bříška přes speciální pumpu a často zvrací, protože má výrazný reflux. Nosí brýle s +6,5 dioptriemi, aby lépe viděla na svět, který jí moc zajímá.
Miuška je velmi zvídavá holčička, která se, i přes své velké potíže, naučila sedět, lézt, učí se zvuky zvířátek a neustále trénuje svou pusinku a jazyk, aby jednou mohla ochutnat opravdické jídlo, které se v její nové rodině vaří.
Od května je Mia u nové pěstounské maminky, která se sama stará o ni a ještě o jednu 15letou slečnu s atypickým autismem. Maminka s Miuškou cvičí a chce jí pomoci, aby jednou mohla chodit a běhat jako ostatní děti.
Jak Mie Advenťáci pomohli?
Advenťáci Mie pořídili speciální kočárek a zajistili intenzivní neurorehabilitační pobyt.
Amálka a Natálka
Natálka a Amálka se narodily jako předčasně narozená dvojčata ve 29. týdnu těhotenství. Obě dívky mají dětskou mozkovou obrnu, která ovlivňuje jejich pohybové schopnosti. Amálka se dokáže částečně pohybovat po čtyřech, zatímco Natálka je ležící a trpí výraznou spasticitou svalů i kloubů na končetinách.
O holčičky pečují jejich rodiče, kteří jim zajišťují 24 hodinovou péči. Pravidelně s nimi dojíždějí z Nejdku do speciální školy v Chebu, celkem 130 km. Škola nabízí individuální přístup a prostředí, které podporuje rozvoj obou dívek.
Malé slečny potřebují pravidelné rehabilitace a doplňkové terapie, které pomáhají uvolňovat svaly, zlepšují držení těla a přispívají k jejich celkovému zdraví. Tyto terapie jsou finančně náročné a rodina na ně v současnosti nemá dostatek prostředků, zejména kvůli nákladům na léky a speciální pomůcky.
V uplynulém roce byla situace ztížená také delší hospitalizací Amálky po prodělaném zápalu plic. Tatínek musel zůstat doma s ostatními dětmi, což znamenalo výpadek části rodinného příjmu.
Jak Amálce a Natálce Advenťáci pomohli?
Advenťáci malým slečnám zajistili intenzivní rehabilitace.
Tomášek
Tomášek se narodil před 11 lety a hned po porodu nedýchal. Ze začátku nikdo z lékařů nevěděl, co mu je. Až za 14 dní paní doktorku napadlo, že by mohl mít velmi vzácné onemocnění zvané Centrální kongenitální hypoventilační syndrom (CCHS). CCHS je vrozené onemocnění nervového systému, při kterém mozek nedokáže správně řídit dýchání, a to zejména během spánku. Většina pacientů potřebuje umělou plicní ventilaci, aby se neudusili a mohli dýchat.
U Tomáška se bohužel toto onemocnění velmi rychle potvrdilo. Chlapeček na začátku svého života nedýchal ani v noci, ani ve dne. To se však postupně zlepšilo, a pokud není nemocný nebo výrazně unavený, v současné době během dne dýchá sám. Na noc však stále potřebuje umělou plicní ventilaci.
Kromě CCHS má Tomášek také těžkou mentální retardaci a atypický autismus v důsledku prodělanému krvácení do mozku.
Tomáš vyžaduje 24 hodinovou péči. Maminka se o něj a jeho dva sourozence stará sama.
Jak Tomáškovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Tomáškovi pořídili důležité pomůcky: kyslíkový koncentrátor a odsávačku. A také mu zajistili hipoterapie.
Terezka
Terezka je krásná, 13 letá holčička, která se před necelými třemi lety ocitla v jiném světě. Rodina se právě chystala na výlet do Beskyd a Terezka šla, tak jako “vždycky” tancovat do malé tělocvičny v podkroví domu. Bohužel ale spadla a než k ní někdo z rodiny doběhl, aby jí pomohl vrátit dech, tak zůstala nějakou dobu bez kyslíku.
Po této nehodě v tělocvičně zůstala ve vigilním kómatu – zvláštním stavu mezi bdělostí a spánkem. Mladá slečna rozumí všemu, co se kolem ní děje, snaží se jak to jen jde reagovat, ale její tělo ji zatím úplně neposlouchá. Je jako zakletá.
Každý den je boj. Boj o pohyb, o slovo, o kontakt. Její stav vyžaduje péči 24/7. Její maminka se stala nejen oporou, ale i zdravotní sestrou, fyzioterapeutkou, učitelkou, řidičem, průvodkyní. Společně hledají cestu, jak Terezce pomoci vrátit se zpět do plného stavu vědomí. Zkouší různé cesty. Vše, co jen lze, od klasické medicíny, přes různé neurorehabilitační pobyty v ČR a na Slovensku, různé alternativní přístupy (čínskou medicínu, ajurvédu, kraniosakrální terapii), různé léčitele, každého kdo přináší určitou naději.
Pro rodinu je důležitá nejen naše finanční podpora, ale také vědomí toho, že i my věříme tomu, že se Terezky stav zlepší a holčička se “probudí”.
Jak Terezce Advenťáci pomohli?
Advenťáci Terezce zaplatili intenzivní rehabilitace.
Filip
Filípek byl v bříšku u maminky zcela zdravé miminko, ale bohužel se zkomplikoval jeho porod a on se narodil bez známek života. Chlapečka se podařilo oživit, ale následky těžkého vstupu do života nyní nenese jen on, ale i celá jeho rodina.
Nyní je z Filipa 10 letý chlapec s diagnózou perinatální encefalopatie, dětské mozkové obrny a epilepsie. Filípek nechodí, nesedí ani neleze a má střední mentální retardaci. Je odkázán na invalidní vozík a vyžaduje 24 hodinovou péči.
Chlapec miluje vláčky, metro a všechny druhy cestování a výletů.
Tatínek Filípka donedávna na všechny výlety nosil v nosítku, ale do něj se už chlapeček nevejde.
Na to, aby Filip mohl dál se svojí rodinou podnikat výlety, anebo být třeba i jen na zahradě u nich v domě na vesnici, je potřeba speciální kočárek.
Jak Filipovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Filipovi pořídili speciální kočárek JOSI Wismi G2.
Dalibor
Dalibor je 5 letý chlapeček, který miluje plavání - ve kterém dokonce i závodí - paralezení a svého parťáka tříletého brášku Vildu. Od ledna nastoupí kluci do stejné školky.
Jediné, co Dalibor nezvládne tak dobře jako Vilda, je chůze.
Dalda se narodil jako zdánlivě zdravý chlapeček, ale po půl roce se přestal vyvíjet tak, jak by měl. A tak začal kolotoč lékařů a terapeutů. V den jeho prvních narozenin lékaři vyřkli příčinu zpožděného vývoje: spinální svalová atrofie 2. typu.
Do měsíce po diagnóze byla Daliborkovi aplikována genová terapie, díky které se mu v těle začala tvořit chybějící bílkovina, a tak se zachránily nervové buňky, které vedou ke stabilizaci síly.
Během prvního roku života napáchala zákeřná nemoc v malém tělíčku ohromné nezvratné škody. Díky neustálým rehabilitacím a používání speciálních ortézek od firmy Pohlig má ale Danda naději, že se mu jednou podaří naučit se chodit.
Jak Daliborovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci pořídili Daliborovi speciální ortézky od firmy Pohling.
Eliška
Eliška je mladá osmnáctiletá slečna, úžasný smíšek a sluníčko pro své okolí. Přesto je však uvězněná ve vlastním těle. Narodila se jako vytoužené a zázračné dítě po umělém oplodnění metodou IVF, zpočátku zcela zdravá. V raném věku se sice objevily potíže s pohybem a správným otáčením, ty se však díky rehabilitacím podařilo zvládnout.
Postupně jí byla diagnostikována DMO – spastická diparéza, později kvadraparéza. Přidala se také skolióza, dechové obtíže a rychle postupující deformity, které způsobily stáčení rukou. Časem Eliška úplně přestala mluvit.
Její onemocnění postihuje centrální motoneuron a jedná se o komplikovanou formu juvenilní spastické hereditární paraparézy s prokázanou patogenní variantou v genu ALS2. Trápí ji také porucha spánku. Eliška je jediným pacientem v České republice s touto diagnózou. Průběh její nemoci lze přirovnat k onemocnění, kterým trpěl vědec Stephen Hawking.
Jak Elišce Advenťáci pomohli?
Advenťáci Elišce zajistili rehabilitační pobyt.
Ella
Ellinka, která nedávno oslavila šesté narozeniny, se narodila jako druhé dítě v rodině. Zpočátku se vše vyvíjelo dobře, ale ve čtyřech měsících si její maminka všimla, že méně používá levou ruku. V šesti měsících jí byla diagnostikována dětská mozková obrna – levostranná hemiparéza.
Ella ihned začala s rehabilitací. Pravidelně dochází na fyzioterapii, ergoterapii, logopedii a hipoterapii. Do lázní začala jezdit už od 15 měsíců a absolvuje je dvakrát ročně, protože při každé návštěvě jsou patrné zřetelné pokroky.
Tím, že je Ella už starší, jí bohužel nestačí půlhodinová cvičení hrazená zdravotní pojišťovnou. Potřebuje intenzivnější rehabilitaci, která trvá alespoň 60 minut.
Jak Elle Advenťáci pomohli?
Advenťáci zajistili Elle neurorehabilitační pobyt v lázních Klimkovice - program Reha motion.
Jakub
Kuba je desetiletý chlapec, který trpí vzácnou, velmi těžkou, nevyléčitelnou a rezistentní epilepsií – syndromem Dravetové, často označovanou jako katastrofická epilepsie. První epileptický záchvat prodělal už jako šestitýdenní miminko. Přes kombinaci čtyř léků má stále několik záchvatů denně – od absencí a myoklonů až po velké, několikaminutové křečovité záchvaty s bezvědomím a zástavou dechu, které ohrožují jeho život.
Syndrom Dravet se u Kuby projevuje také mentální retardací, autismem, ADHD, hyperaktivitou a pohybovými problémy. I ve svém věku je odkázán na zdravotní kočárek. Má narušenou imunitu, dysfagii, nechutenství (téměř nic nejí, musí užívat nutridrinky) a mnoho dalších zdravotních komplikací. Musí dodržovat přísný režim – každý záchvat mu vymaže to, co se dříve naučil. Záchvaty mu vyvolává zvýšená tělesná teplota (i obyčejná rýma je pro něj nebezpečná), únava, změna prostředí, teplé počasí a hlavně emoce – nesmí se vztekat ani příliš radovat.
Kuba špatně chodí, téměř nemluví, bez pomoci se neoblékne ani nenají, nosí plenky a vyžaduje speciální celodenní péči. Epileptické záchvaty mu hrozí i v noci. Kromě toho má extrémně zvýšené riziko SUDEP – náhlé nevysvětlitelné úmrtí u pacientů s epilepsií. Z tohoto důvodu je nutné Kubou neustále monitorovat, zejména v noci, aby bylo možné včas zasáhnout, podat SOS léky k zastavení záchvatu nebo zahájit první pomoc a resuscitaci.
Jak Jakubovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Jakubovi pořídili noční monitor epileptických záchvatů.
Jiří
Jiřík je šestadvacetiletý mladý muž, u kterého byla diagnostikována dětská mozková obrna – kvadruparéza.
Rostl velmi rychle, bohužel asymetricky – levá strana jeho těla je větší (větší dlaň, noha velikosti 36 oproti pravé 34) – a v důsledku toho se u něj vyvinula rotační skolióza, která mu výrazně znepříjemňuje život. Operativní řešení v jeho věku a zdravotním stavu je velmi riskantní, proto se zvolila cesta intenzivní rehabilitace, aby se stav skoliózy nezhoršoval.
Jiřík dochází třikrát týdně na ambulantní rehabilitace a čtyřikrát ročně na rehabilitační pobyty, kde podstupuje i doprovodné procedury, které mu výrazně ulevují od bolestivých spazmů a zároveň posilují celé tělo.
Jak Jiříkovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Jirkovi zajistili 14 dní rehabilitačního pobytu.
Martínek
Martínek je po náročném porodu odkázán na vozík a potřebuje nepřetržitou, čtyřiadvacetihodinovou péči. Je velmi šikovný a usměvavý, navštěvuje speciální školu a rád se učí novým věcem.
Až do poslední minuty těhotenství byl přitom zcela zdravým miminkem. Bohužel právě tato poslední minuta všechno změnila. Po narození nedýchal a lékaři ho museli oživovat. To se jim podařilo, ale sám začal dýchat až téměř po půl hodině. Následky si nese dodnes – vyžaduje péči 24 hodin denně, je odkázán na vozík a sám prakticky nic nezvládne.
Martínkovi je nyní 14 let, jeho pohybové schopnosti však odpovídají přibližně úrovni půlročního dítěte. Přesto je to šikovný, chytrý a stále usměvavý kluk.
Jak Martínkovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Martínkovi zajistili rehabilitační pobyt v sanatoriu v Klimkovicích.
Mia
Miuška je šest a půl roku stará holčička. Kdyby bylo vše v pořádku, nastoupila by v září do první třídy, zatím ale navštěvuje speciální školku a jezdí na vozíku. Už v porodnici se zjistilo, že během zdánlivě bezproblémového těhotenství prodělala krvácení do mozku – s jeho následky se potýká dodnes.
Miuška nechodí, ale po šesti letech různorodé a intenzivní rehabilitace dokáže sednout a vyslovit několik slov. Právě teď prožívá své dobré období – tělo ani duše ji příliš nebolí, afekty a úzkosti se snížily, hodně se směje a zkouší posouvat své hranice. Experimentuje s řízením vozíku, zkouší nová slova a na cvičení či terapie, které dříve proplakala, se často dokonce těší. Otevírá se světu a přináší tím velkou radost všem kolem sebe.
Miuška už je těsně za hranou věku, kdy se děti vyvíjejí nejrychleji, ale stále je za co bojovat – mozek je plastický a jeho vývoj bude pokračovat. Další významnou etapou, která u dětí s DMO může bránit pokroku, je nástup puberty – proto mají Miuška a její okolí ještě několik let, během kterých lze dosahovat zázračných pokroků.
Jak Mie Advenťáci pomohli?
Advenťáci Mie zajistili rehabilitace a terapie.
Nataniel
Natánek je jedenáctiletý chlapec, který trpí vzácným genetickým onemocněním – Duchennovou svalovou dystrofií. Toto onemocnění způsobuje postupné ochabování všech svalů v těle, včetně těch, které jsou nezbytné pro chůzi, dýchání i běžné každodenní činnosti. Od loňského roku už Natánek bohužel nechodí a je zcela odkázán na nepřetržitou péči své maminky, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Diagnóza přišla krátce před svatbou jeho rodičů a od té doby se život celé rodiny zásadně změnil. Přesto je Natánek usměvavý kluk, který miluje vesmír, vaření a deskové hry. I přes svou nemoc se účastní běžeckých výzev z vozíku.
Jeho maminka Michaela, která sama v dětství bojovala s akutní leukémií, dnes věnuje veškerou svou sílu péči o syna. Navzdory vlastnímu těžkému osudu navíc pomáhá i druhým – adoptovala nechtěného bíglíka Draga.
Jak Natanielovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci zajistili Natanielovi neurorehabilitace v Centru Astra.
Peťulka
Péťa je pětiletý chlapec, u kterého byla diagnostikována Duchennova svalová dystrofie. Toto onemocnění mu bude postupně odebírat sílu, schopnost chodit a možnost se sám napít či najíst. Kromě toho ho trápí vývojová dysfázie – v mluvě odpovídá přibližně dvouapůlletému dítěti – a porucha pozornosti ADHD. Jediný lék, který mírně zpomaluje ztrátu schopnosti chůze, bohužel způsobuje vedlejší účinek ve formě vysokého krevního tlaku.
Fyzioterapie je pro Péťu důležitá zejména pro udržení kvality života a zpomalení vzniku kontraktur – zkrácení šlach a deformit páteře. Hipoterapie mu pomáhá nejen posilovat svaly a zlepšovat držení těla, ale má také pozitivní vliv na jeho psychiku.
Jelikož na Duchennovu svalovou dystrofii neexistuje lék, jsou pro Péťu terapie tím jediným způsobem, jak mu můžeme zlepšit kvalitu života a případně ulevit od bolesti.
Jak Peťulkovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Péťovi zajistili hipoterapii, fyzioterapii, logopedii a potřebné vitamíny.
Sašík
Sašík se narodil jako zdravý kluk, který během prvního půlroku života plně prospíval. Po jeho prvním roce ho však postihl záchvat v podobě křečí, kterému předcházely vysoké teploty, a byl odvezen záchrannou službou. Od té doby ho provázejí epileptické záchvaty a četná pravidelná vyšetření, při kterých byla zjištěna hypotonie a opožděný psychomotorický vývoj.
Nově byla u Sašíka diagnostikována genetická vada – spinocerebellární ataxie. V České republice je jediným pacientem s touto vadou. Jeho rodiče se snaží, aby se Sašík dále rozvíjel, i když prognózy nejsou příliš slibné. Více o jeho boji se můžete dozvědět na webu sasik.cz.
Jak Sašíkovi Advenťáci pomohli?
Advenťáci Sašíkovi zajistili tříměsíční rehabilitace v Centru Hájek.
Sofinka
Osmiletá Sofinka trpí nejtěžší formou spinální svalové atrofie – nemocí, která jí bere svaly, dech i možnost pohybu. Přesto se nevzdává.
Navzdory všemu trápení, které už prožila v nemocnicích, navzdory desetitisícům kilometrů, jež musela procestovat kvůli léčbě, i přes svůj výrazný fyzický handicap je to holčička, která rozdává úsměvy na všechny strany. Je společenská, chytrá a zvídavá, miluje společnost kamarádů, dobré jídlo, vzdělávací pořady, hlavolamy a dokonce i školu. Ráda nosí šaty, tropí lumpárny, hraje karty, čte knížky a naprosto miluje plavání.
Jak Sofince Advenťáci pomohli?
Advenťáci Sofince zajistili rehabilitační pobyt, který Sofinka pravidelně potřebuje.
